2.Kapitola-Příjezd,trapas a přátelství
Kapitola 2. Příjezd,trapas a přátelství
Konečně!Nastal den na který jsem se těšila ze všech nejvíc.Konečně mě moje máma odvezla na Hlavní nádraží,kde měl odjíždět autobus,který mě odveze na tábor.Nemohla jsem dospat a když jsem se probudila asi v šest ráno bylo mi mdlo a skoro jsem do sebe samou nervozitou nic nenasouhala.Máma byla ze mě paf.Jěště nikdy mě neviděla takhle nervozní.,,Co je ti Anet,jseš nějaká nervozní,není ti špatně?Nechceš prášek na zvracení nebo tak něco?"ptala se ,,Ne to je dobrý mami,to zvládnu,to jenom jak odjíždim,tak je to takovej blbej pocit víš."Máma na mě vrhla jěště jeden nedůvěřiví pohled,ale nic neřekla.Uf oddychla jsem si aspoň nebude další vyslýchání.Doufám,že mě nebude jěště zpovídat co jsem si zabalila a jestli mám vložky a další ty trapné záležitosti na které se rodiče tak rádi ptají,aby vás zdržovali a jěště více znervozňovali. Naštěstí se to obešlo bez takových trapných otázek a nakonec jsme vyjeli,na sraz s vedoucíma.Byla to delší cesta přece jenom,ale naštěstí autem to bylo velmi rychlé.Po cestě nebyla žádná zácpa a tak jsme přijeli jěště s desetiminutovým předstihem.Prakticky tam skoro nikdo nebyl.Jenom pár vedoucích a jeden vysoký vousatý pán,který byl zřejmě hlavní vedoucí a jěště pár dalších lidí,kteří zřejmě byli další táborníci,moc jsem se na ně nedívala,šla jsem mámě pomoct s mým kufrem.Mamka pak přišla vyřídit další záležitosti s vedoucíma.Já jsem tam jenom stála,měla zaplou mp3 a neodvážila se po ostatních ani podívat a tu uslyším velmi slabě tůt.Pak hlasitěji tůt,úplně se leknu až málem vyskočim.Aha no jo chytrá sem,stojím přímo uprostřed silnice a málem mě zajelo auto,fakt inteligentní.Červená jak ranní ředkev jsem odpravila svoje zavazadla na chodník.Auto zastavilo opodál a z místa spolujezdce vystoupil,no to se ani nedá popsat kdo vystoupil,prostě krásnej kluk!Měl špinavý blond vlasy,hezkou postavu a i úsměv.Vlastně smál se od ucha k uchu a co hůř díval se na koho jiného než na mě!Ale to nebyl takovej ten smích jak si myslíte,že vám to má lichotit ale spíš výsměch . Bylo to z toho,že jsem jako pako stála uprostřed silnice,jen se směj blbečku,ale stejně je hezkej.Ze sedadla řidiče vystoupil muž středních věků s knírkem a blonďatými vlasy zřejmě tatítek toho kluka.No jo chlapec je po otci sem.V tu chvíli ke mě přišla máma a řekla mi ,co to jako dělám za bordel,že se mi mohlo něco stát a proč jsem takový děsný střevo.Tek kluk ,co se mi smál byl zrovna opodál a samozřejmě se začal smát eště víc,takže to nebyla jenom potupa,ale taky pěkněj trapas.No jo nádhernej začátek,už se těšim jak s timhle idolem dívčích srdcí strávim těch 14 dní.Krásně to začíná. Asi o půl hoďky později přijel autobus,naštěstí se nestalo nic už tak důležitého,jenom ten kluk pořád na mě čuměl a smál se,ale jeho věc ať si čumí blbec.Tak jsem si naložila svoje kufry,rozloučila se s mámou a nastoupila do autobusu.Vybrala jsem si místo až hodně vzadu,abych měla klid od všech a nikdo mě neotravoval celou jízdu.Bohužel se mi to jaksy nesplnilo,do autobusu vstoupila dívka,asi v mém věku celkem pěkná černovláska a mířila přímo ke mě.,,Ahoj jmenuju se Klára,můžu s tebou sedět?Nebude ti to vadit?",,Ne posaď se ,v klídku."odpověděla jsem Kláře.Zdála se mi moc milá,vypadala velmi sympaticky a tak jsem se s ní hned dala do řeči.V tu dobu jsme zrovna vyjeli.Dalo se s ní bavit snad o všem o skupinách ,hudbě,rodičích klucích.Fakt kamarádka na svém místě.Myslím,že si spolu budem velmi rozumět. A jak čas plynul,už ani nevím jak dlouho jsme jeli,ale v tu chvíly jsme byli ve velkém areálu se spoustami chatiček a stanů s hlavní budouvou.Vypadalo to tu útulně,dvě voleybalová hřiště,jedno fotbalové a jedno basketbalové.Fakt nádhera,nemohla jsem se vynadívat a jak krásně tu svítilo sluníčko.Prostě ráj na zemi.Přesně tak jsem si to sama představovala.Svítící sluníčko a nádheru tábora.Prostě luxus.I Klára se dívala na tu nádheru s doširoka otevřenýma očima:,,To je nádhera!"Vyhrknu,,Jo to je jsem tu už po třetí a ani jednou se to tu nezměnilo,teda až na holky."To jsem slyšela za sebou nějakej kluk,hm otočim se a koho nevidim toho pitomečka.No to je opravdu nádhera.Ten se samozřejmě začne zase smát .No teda děkuju pěkně,,Můžeš se mi už laskavě přestat smát?Mě to docela vadí!"Ten kluk na to odvětí,,No tak sorry,já nevěděl,že seš taková citlivka,ale prostě to ,jak si stála před našim autem a lekla ses,to bylo opravdu ukázkový,jako ve filmu.Hodně vtipnym filmu."A začal se znovu smát,grrr no počkej kamaráde já ti dám si ze mě dělat legraci, odteďka tě budu ignorovat. Když jsme vystoupily z autobusu,šla jsem si hledat kufr,bohužel jsem ho nějak ve změti všech těch zavazadel nemohla najít.Sakra kde ho mám ,aha už ho vidim.Mačkám se s ostatníma lidma a jdu si vytáhnout moje sakypaky ,ono to ale nechce nějak pustit ,skáču tam jako pitomeček a helemese kdo se neobjeví.,,Nechceš pomoct?Filmová hvězdo?"To se mi fakt už jenom zdá zase ten kluk,já z něho umřu asi,,Ne díky,já si pomůžu sama."odseknu a tahám dál.V ten okamžik se ozve rup a mě zůstává v ruce kus poutka no super, takže jsem si roztrhla poutko za co teďkon tu pitomou tašku budu držet.Ten kluk se začne samozřejmě strašně smát a pak začne vytahovat všechny zavazadla kolem a nakonec vytáhne to moje a podá mi ho.,,Tady ho máš. a dávej pozor ať si příště neublížíš,víš víc chytrý by bylo kdyby jsi nejdřív začala vytahovat ty zavazadla okolo a pak to svý,takhle to pak dopadá."popadla jsem svoje zavazadlo a odšourala se ke Kláře s blbama se fakt nebavim,to tak jěště si bude dělat legraci.
Jupí by jste nevěřily,byla jsem rozdělena do chatky s Klárou a jsme i ve stejnym oddíle,no to je bezva.Takže budem všude spolu.Že bych si našla bezva kamarádku?Na pokoji jsem byla nejen s Klárou,ale i s dalšíma dvěma holkama.Jedna se představila jako Nikola a druhá jako Tereza.Nikola byla vysoká blondýnka s modrýma očima a plnými ústy a Terka byla menší brunetka s hnědýma očima.Obě se asi znaly,protože se pořád bavili jenom spolu. Anie naše vedoucí,jak se nám představila vysoká zrzka,nám oznámila,že večeře je od sedmi hodin a od osmi je večerní nástup.Do té doby máme volno na vybalování a seznamování. Super,tak to bych si to tady mohla trochu prohlídnout,takovej menší průzkum po táboře.Zeptám se schválně Kláry ,jestli by nešla se mnou.
To jsem teda nečekala.Když jsme se procházeli s Klárou okolo basketbalového hřiště,tak jsme zase potkali toho blba.Teda taky na něj musim narážet všude.Samozřejmě se zase smál,jak mě viděl a měl okolo sebe chumel kamarádů.No jo frajírek jde.Stejně se ale neobešel bez poznámky na mojí osobu,,Čauky komiku.",,Nazdar."odvětím docela hodně nakvašeně,,Ale copak?Madam má blbou náladu nebo co?Čimpak to je?."kouká na mě andělsky,,Že by to bylo tím,že mám alergii na vlezlý lidi?"utřu ho,já mu dám chlapce si na mě dovolovat,,No jo no paní je zase vypěněná, tak pardon,že jsem se vůbec obtěžoval s tebou zavést řeč."řekl a uraženě odkvačil.Jedna nula pro mě kámo. Po večeři byl nástup,kde nám oznamovali,co je za celotáborovku a jak jsme rozděleni do skupin na ní.Celotáborovkou byl Útěk z vězení.To byl taky jeden z mnoha důvodů,proč jsme sem jela,protože já Útěk z vězení naprosto zbožňuju.Hlavně Michaela Scofielda.Ten je fakt boží.Abych se vrátila zpět k tomu rozdělování ,tak jsme byli rozděleni do šesti bloků podle písmen abecedy.Zrovna rozhlašovali jména",,Aneta Veselá,písmeno C" super Klára je v áčku.To je děs,,Luboš Vlaštovička písmeno C."Zatraceně to je ten blbeček. To bude fakt strašná zábava,už normálně vidim ,jak si ze mě bude utahovat.Samozřejmě jde k naší družince se sladkým úsměvem.Haha děsně fajn. Mimo Luboše bylo u nás ve skupince asi pět děcek,dvě holky a jeden kluk ve věku 12 let,jedna holka asi tak v mym věku a dva kluci asi 16-17 jim bylo a znali Luboše,taky bezva.Jak to tak vidim,tak až budem dělat něco,co bude potřebovat vzručnost,tak se stanem docela velkýma otrokama těhlech kolohnátů. Naštestí máme stejnou vedoucí,jako mám já v oddíle,takže to je v pohodičce.
Mno jelikož po nás nic moc nechtěli,jenom nás rozdělili a pak nám řekli pravidla,kdy máme jít spát,kdy vstávat, v kolik je snídaně,oběd a večeře a co od kolika do kolika začíná.Jak se máme k sobě chovat a jak se máme chovat k vedoucím.Tak byl zanedlouho konec nástupu.Pak už jsem se šla umýt a jěště si s holkama pokecat nakonec jsem usnula už ani nevim jak.